Záchranná stanice pro veverky - veverčí deníček

23. dubna 2011 v 19:23 | Lumpík |  Záchranná stanice veverek
Duben je asi ve všech záchranných stanicích měsícem snad největšího návalu mláďat.
Od letošního roku - respektive od února - do velikonočních svátků přijala naše záchranná veverčí stanice rovných 116 mláďat! Většina byla velmi vážně zraněných, stále převažují velká zranění hlavy po po pádu ze stromu na tvrdou zem, zranění končetin, očí ale letošní rok je i raritou, co se týče přívalu mláďat pokousaných od koček, kun nebo vážně zraněných od ptáků.
Nejmladším dvěma samečkům bylo přesně šest dní, když se k nám dostali a tak jsou to zatím nejmladší nalezenečci vůbec. V loňském roce jsme přijali mláďata stará 9 a 12 dní. Letošní "skoronovorozeňátka" ale předčila naše očekávání. Oba bráškové se mají čile k světu a jestli vše ve zdraví přečkají a budou vypuštěni zpět na svobodu, bude to pro nás překrásný dárek!
Veverčátka otvírají 28 den oči a proto lze zpětně snadno na den spočítat, jak stará byla v den nalezení:



Tento rok je pro nás také velmi vyjímečný a úspěšný, protože se nám veverkářům konečně podařilo přes zimu založit tady v Mnichově tzv. Verein, tedy REGISTROVANÝ SPOLEK na záchranu veverek.
V praxi je to ohromná úleva, protože vykonávat tuto činost na 100% s maximálním nasazením ve dvou či třech lidech je opravdu při takovém návalu veverčat, nemožné.
Každé veverče se musí vyzvednout z místa nálezu, ihned rychle ošetřit a každé tři až čtyři hodiny krmit mlékem, ručně vyčůrat, podat případné léky nebo vyjet s mládětem na případnou nutnou operaci. A to 24hodin denně! O víkendech, svátcích i nocích!
Tento spolek nám všem moc pomohl v nových členech a také v nových sponzorech, kteří si mohou své finanční dary konečně odepsat z daní, což dříve nebylo vůbec možné, takže o jakoukoli pomoc neměl nikdo zájem.
V současné době máme zaškolených několik nových pečovatelů, kteří se vzorně starají o 2 - 5 mláďat, která jsou starší a bez zdravotních komplikací. My zkušenější se tak můžeme věnovat případům, které jsou vážnější a potřebují pravidelně lékařské ošetření.
Také máme řadu nových výspustných míst a voliér vysokých 15 m, ve kterých se u lesů připravují veverky zpět na vrácení do přírody.
Vzhledem k tomu, že jsme konečně registrované sdružení, připravujeme v tomto roce několik zajímavých odborných akcí a seminářů na záchranu veverek.
Zde najdete veškeré informace, bohužel zatím pouze v němčině, ale vše je možné rychle přeložit např. na google:


Veverky se snaží zachránit i mnichovská záchranná služba pro zvířata, která už neveze veverče do útulku ale už přímo lidem, kteří jsou v registru záchranářů specializujících se na veverky. Tím se značně ušetří čas a zvýší možnost zachránění zvířecího života:



Dále se také vydalo několik odborných informací v jednoduché brožuře, které se rozdávají v každém velkém zverimexu, u veterinářů a veterinárních klinik v Mnichově.
A také vznikla knížečka o veverkách:

Pokud tedy jste z Mnichova nebo se sem chystáte a chtěli by jste se zapojit do projektu na ZÁCHRANU VEVEREK, ozvěte se mi na email. Zrovna tak, pokud by jste v Čechách mohli pomoci s vypouštěním a pravidelným dokrmováním vypuštěných veverčat zpět do přírody.

Také jsme koncem března vrátili do přírody 28 již dospělých veverek, které byly nalezeny na podzim a musely proto přezimovat v naší stanici.
28 veverek bylo vráceno na Šumavsku, Vysočině, Orlických horách a 2 na Táborsku.
Tolik asi k číslům..

Jsme s Martinem moc rádi, že jsme se mohli do něčeho takového zapojit a že můžeme zachraňovat zvířecí životy.
Snad najdeme i nadále čas dát sem na Lumpíčkovy stránky (který je tím vším, co teď děláme, hlavní příčinou) fotografie a příběhy těch nejzajímavějších případů a samozřejmě i našich domácích mazlíčků - veverky Bessie a burunduků Lilli a Barniho.

Mezi naše první přírůstky letošního roku patří dvoutýdenní paterčata, která byla nalezena, jak jinak než při kácení stromu. Veveřátka se těší zdraví, ze svých zranění pomalu "vyrosla" a zdatně přibývají na váze:
Na obrázcích jsou dvoutýdenní veverčata při nalezení a nyní 35 dní stará:




















Mezi veveřátka Štěstěny patří tento maličký veveří kluk, kterého jsme pojmenovali Bondy.
Bondyho přinesl lidem do bytu jejich kocour a hrál si s ním (nikdo neví, jak dlouho) dokud se majitelé nevrátili z práce a nevšimli si zkrvaveného tělíčka schouleného v kocouřím pelechu, které ještě dýchalo..
Malý Bondy měl krev snad všude. Tekla mu z uší, z nosu a měl zkrvavený i zadeček. Mysleli jsme, že pro četná vnitřní zranění a vysokou teplotu boj velmi brzy prohraje, ale díky lékům a 24hod péči se snad z nejhoršího dostal a dnes už je u nás druhým týdnem. Jen čas ukáže, jestli jeho zdravotní stav dovolí jeho návrat zpět do přírody nebo jestli se malý klučina natrvalo zabydlí u nás v záchranné stanici:
Vyzáblou a naprosto dehydrovanou samičku překrásné barvy, kterou jsme pojmenovali Pinki, našli v parku na dětském pískovišti.
Nešťastná, zoufalá a hladová veveřička hledala pomoc u dětí, které si hrály na pískovišti. Opatrní rodiče ale mládě zle odháněli, protože měli strach ze vztekliny. Až v podvečer jsme obrželi telefonát jedné z maminek, které přišlo toho malého tvorečka líto a tak zavolala a zeptala se, jestli ho má vzít do rukou nebo nechat být, aby si pro ni její veverčí matka přišla.
Když jsme dojeli na místo, maličká Pinky byla schoulena v rohu pískoviště, naprosto vyhublá, dehydrovaná a apatická. Její stav byl už velmi vážný, protože se tam snažila najít pomoc celý den při téměř 28 stupních slunečního žáru. Malou Pinky jsme si přivezli včera večer, rychle ji zavodnili a dodali veškeré živiny a potřebné léky na oživení. Dnes už vypadá malá drobná slečinka podstatně lépe a všichni ji držíme moc pěsti:

















Veveřáček Čenda si lidskou pomoc vyhledal zcela sám.
Jako malý trpaslíček běhal po chodníku za každým, snažil se postavit na zadní pacičky a zoufale u toho "kvíkal". Čendu sebraly děti a odnesli domů, kde všechno řekli rodičům a ti nám zavolali.
Malý Čenda je opravdu veliký cestovatel a lidumil . Přivezla, respektive přinesla nám ho městská záchranka a malý Čenda seděl panu doktorovi celou jízdu vzorně na rameně a vyhlížel si hrdě z okna.
Přesto, že může sdílet pelíšek se sobě rovnými a věkově shodnými veverčaty, neustále visí na kleci a chce za námi. Téměř celý den ťapká po bytě za mnou, neustále si vyžaduje mazlení a z veverčího "chumlu mláďat" stále utíká a vyhledává lidskou společnost. Naše veverka Bessinka se tu a tam přežene kolem, to se Čenda zastaví, dlouho na ni zadívá a pokračuje jako malý statečný hrdina v dobývání našeho bytu..
Ještě, že tu máme stále spousta dětí a pomocníků, kteří se mu mohou celý den věnovat a mazlit se s ním podle jeho libosti. A tady je, náš malý, střapatý čipera:
Tři veveří sourozence jsme si vyzvedli i s jejich matkou před dvěma dny. Jejich maminku napadl pták a vážně zranil. Osiřelá mláďata spadla i s hnízdem ze stromu přímo do rybníka. Celá událost byla velmi hlasitá, veverčí matka se snažila predátora odehnat s její křik upoutal několik lidí, kteří hned mláďata z rybníka zachánily a přivolaly pomoc.
Jejich maminka se u nás také zotavuje, ale přijmutí dospělého zraněného jedince je pro něho příliš velikým stresem a každý další odchyt nebo vůbec blízský kontakt s člověkem kvůli podání léků stav pouze zhoršuje. Takže jsme zajistlili veveří dámě ošetření a nyní je ve velké voliéře, kde se ze šoku pomalu vzpamatovává a nabírá znovu síly na uzdravení a na vrácení se do přírody:
Další pětici zhruba třítýdenních veverčat jsme si přivezli dnes odpoledne.
Veverčí maminku zajelo auto a protože bydlela na kraji města u rodiny na zahradě, již druhým rokem ji pečlivě sledovali a věděli přesně, kde má hnízdo. Když uviděli tu hrůzu, zavolali nám a tak jsme si malé cvrčky dovezli i s jejich hnízdem. Kdyby si toho lidé nevšimli a nevěděli, kde má hnízdo, všech pět mláďat by zahynulo hlady a žízní:
A na závěr této dubnové stránky bych sem chtěla dát jednu fotečku, kterou mi poslal před několika týdny skypem náš kamarád David. Seděl zrovna u počítače, něco jsme si mezi sebou psali a když se podíval z okna, naskytl se mu krásný obrázek, který honem vyfotil a přeposlal mi ho, s podtextem "tomu nebudeš věřit, kdo se mi teď dívá do očí":
A co naše Bessinka?
Ta se má, jako prasátko v žitě.. Užívá si venkovní voliéry, každý den si ji bereme do bytu a lítá si už i po balkoně. Z "přísunu" veverčat je nadšená a to hlavně proto, že se stále může plést a ochutnávat veverčí mléko, kašičky a různé dobrůtky pro malou veverčí drobotinu.
Stále běhá "načuhovat" do boxů a přepravek s veveřátky a vychutnává si tak stále plné mističky té nejrozmanitější stravy pro opravdové gurmány:
Samozřejmě má také plné tlapky práce s dohlížením a vychováváním té omladiny a tak je někdy během večera doslova "ubitá" a ráda se uvelebí na židli na ovčí vlně a na chvilku si zdřímne..
A tak se mi dnes podařilo vyfotit několik úžasných fotek VEVEŘÍCH SPACÍCH POLOH NAŠÍ Dámy Bessinky :




































NA ZÁVĚR BYCH MOC CHTĚLA PODĚKOVAT VŠEM, KTEŘÍ NÁM JAKKOLI POMÁHAJÍ PŘI ZÁCHRANĚ VEVERČAT ALE HLAVNĚ TAKÉ TĚM, KTEŘÍ VYPOMOHOU FINANČNĚ.
MOC SI VÁŽÍME A DĚKUJEME ZA FINANČNÍ POMOC NA KRMENÍ, VOLIÉRY, BENZÍN A HLAVNĚ VETERINÁRNÍ VÝLOHY!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 20:52 | Reagovat

Je úžasné, co pro veverky děláte! Přeji vám i veveřičkám spoustu Božího požehnání i lidské pomoci. Rád bych vám nějak přispěl aspoň menší finanční částkou. Zkusím vám napsat mail. Zdraví vás David, Markéta a naše plyšové veverky Bényk a Rohlíček!

2 Nadka Smetanová Nadka Smetanová | 23. dubna 2011 v 20:57 | Reagovat

No tady je to prostě úžasný!!!!!Miluju Vaše stránky!

3 Hanka Bentele Hanka Bentele | 23. dubna 2011 v 21:34 | Reagovat

To je úžasný Vlaďko, co jste s Martinem dokázali!Lumpíček byl zlatíčko ale Bessinka je druhý. Je moc krásná. Hrozně moc vám fandíme a držíme veveřátkům pěsti! Snad se na čarodějnice uvidíme.A hele,když bychom vám chtěli na ta malá zvířátka také něco málo přilepšit, kam to poslat? Nikde jsme nenašli žádné konto. Hezké velikonoce Hanča a Patrik

4 veverka-lumpik veverka-lumpik | 23. dubna 2011 v 22:17 | Reagovat

Číslo konta, na které nám na veverky můžete přispět jsem právě doplnila nakonec. Moc děkujeme!!!!Mějte se hezky a pěkné VELIKONOCE!

5 Ladis008 Ladis008 | E-mail | 24. dubna 2011 v 16:13 | Reagovat

Bezva stránky!Jsem moc rád,že jsem na ně narazil!Je skvělé, co děláte a navíc jste propojili Německo s Čechami. Tak snad se čecháčci něco přiučí!

6 Katka S. Katka S. | E-mail | 24. dubna 2011 v 16:23 | Reagovat

Jééé ta Bessi je ale pusinka!To jsou fakt překrásné fotky, v životě jsem neviděla takhle se válet veverku. Máte úžasné stránky, člověk se tu hrozně moc dozví a vidí věci, o kterých se mu ani nezdá.. Moc vám fandím, Vlaďko a Martine!

7 Anna Anna | 25. dubna 2011 v 15:35 | Reagovat

Jsou nádherné!:)

8 Lenka Plánová Lenka Plánová | E-mail | 25. dubna 2011 v 16:33 | Reagovat

Ta vaše Bessinka je fakt krásná. Takovou barvu veverky jsem nikdy neviděla a je taky pěkně veliká. Moc vám děkuji za všechna veveřátka, zasloužíte si naši úctu. Jsme to my, kdo bereme veverkám jejich přirozený svět, vše ničíme naší civilizací, autama vraždíme zvířata na silnicích a je úžasné, že se najdou takoví lidé jako jste vy, kdo mají sílu se do toho obout na 100% a té malé sladké droboti dát druhou šanci na život. MOC DĚKUJEME, ŽE JSTE A PROSÍME VYDRŽTE!!!

9 Marek Marek | E-mail | 25. dubna 2011 v 17:40 | Reagovat

Plně souhlasím s Lenkou! Zasloužíte si fakt VELKOU ÚCTU ZA TO CO DĚLÁTE. Chtěl jsem se zeptat, je možné vás najít na facebooku? Mára

10 LUMPÍK LUMPÍK | 28. dubna 2011 v 22:50 | Reagovat

Pro p. Marka: facebook mám krátce a jen soukromý (žádnou záchrannou stanici)tj. mé osoby: https://www.facebook.com/profile.php?id=100002261679780

11 M. Dostál M. Dostál | 1. května 2011 v 19:08 | Reagovat

Opravdu krásné stránky a kouzelné fotky. Je moc dobře, že jste po Lumpíkově smrti nezatrpkla a dala se na tuhle cestu. Veverky jsou opravdu úžasná zvířata. Myslím, že jako Češi na Vás můžeme být velmi hrdí, když jste se k něčemu takovému dostala i v Německu!Češi na chráněná zvířata a jejich záchranu docela kašlou - stát! a čím více lidí nasbírá zkušenosti ze zahraničí a donese je potom zpět, tím lépe! Dvojitý obdiv! Přeji Vám hodně zdaru, sil a optimismu a budu se těšit na další krásné fotky na Vašem webu. S pozdravem M. Dostál, Hradec Králové

12 karin karin | 8. října 2011 v 16:29 | Reagovat

nejhezčííí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama