Veverčí osobnost

28. října 2009 v 22:03 | Lumpík |  Náš veveřáček Lumpík
Veverčí osobnost
Tak se nám náš nový přírůstek Lilly pěkně začíná "roztahovat". Vyrostla, hodně ztloustla, zklidnila se - už to není taková panikářka a postuplně začíná Lumpíkovi zabírat všechna jeho místa. Prohání ho po bytě, chce si hrát, číhá na něho a škádlího ho a Lumpík jen lehce zaječí a zdrhá, co mu síla stačí.. a Lillice za ním. A tak tu z povzdálí sledujeme honičky, ječení a smějeme se jim. Když už to Lumpíka přestane bavit (respektive, když už mu dojdou síly) , upaluje celý udýchaný za námi a usadí se ve výšce - u nás na rameni - a Lillice ho pozoruje ze spoda a švihá přitom ocasem ze strany na stranu. Na to, aby po nás šplhala jako Lumpík jí ale její pruhovaná drzost ještě nestačí..

Dneska, když jsem Lilli pustila z voliéry, honem letěla za Lumpíkem. Ten celý nasoptěný vylítl z pelíšku a jako šipka se běžel schovat.. nějak jsem jim nevěnovala pozornost, snažila jsem se něco uvařit.. až když jsem šla do koupelny, uviděla jsem Lumpíčka jako oukropečka sedět spícího ve vaně. To je totiž jediné místo, kam se Lillucha neodváží, protože nesnáší vlhko. Byl tam chudáček jako bubřinka, pacičky srovnané u sebe, ospalý, ocásek položený lehce na zádech a zřejmě se vyděsil, když jsem se ho dotkla, že ho Lillice našla i tam..
To jsem nelenila, otevřela naštvaně Lumpíčka prádelník, vytáhla Lillici za pěkného vřískotu ven, zavřela ji do voliéry a Lumpíček mohl konečně zase do svého pelíšku. Všechno řádně očichal a s kyselým výrazem v obličejíku začal zahrabovat "Lillušin pach". Tak jsem mu musela dát červstvé hadříky a vlněnou dečku, aby se ve svém pelíšku cítil zase jako doma.¨

Lilly je opravdu hodně oprsklá veverka. Nezná hranice, jen ví, že jakmile se jen dotkne hlíny v květináčích, je zle. To vždycky sleduje, jestli někdo kouká a když nikoho nevidí, úžasnou hbitostí hupsne do květináče, třikrát zahrabe že hlína lítá všude a mizí... Já ale uvídím lítat hlínu a je zle..Uplně tím provokuje mrška, říká si o to, abychom nadávali a honili jí.. To je potom jako torpéďačka a člověk ji ani nestihne okem sledovat, jak je rychlá. Parkrát ale v té její rychlosti "šlápne vedle" a pleske s sebou na podlahu jak dlouhá tak široká.. A to se pak zase řechtáme my! A pořádně nahlas! A nebo hrozně ráda lítá ve voliéře dokola - hlavně, když přijdeme domu, aby na sebe upoutala pozornost - a jak tak lítá a těší se ven, nějak ji "nedojde" že už jsem jí ta dvířka otevřela a při jejím "přemetu otočném", kdy se odráží od dvířka pleskne zádama na podlahu.. Chvíli pak civí, je vidět, že asi přemýšlí... a pak mete rychle k Lumpíkovi. No a my s Martinem tady slzíme smíchy, jak je praštěná..
Lumpík už se tak nesměje.. Lillice ho nenechá chvíli na pokoji. Je jako jeho stín. Běhá za ním k mističce a bere mu z paciček dobroty, cpe se k němu do pelíšku, honí ho po bytě, nerespektuje JEHO zásoby oříšků, které si pracně schoval na zimu na jeho místečka a klidně mu je přemístí (v lepším případě) nebo rovnou sežere (v případě horším).
A když se omylem někde podkají, je to, jako by Lumpík dostal 220W! Vypískne, švihne ocasem a úprkem uhání pryč.. a Lilli za ním a je na ni vidět, jak ji to hrozně baví. Občas ještě pomalejšího a zavalitějšího Lumpíčka "cvakne" do zadku, on zavřeští a přidá v tempu a v obratech...
Ale to už to většinou nevydržím a volám ho a běžím mu naproti. On mi vyšplhá - nebo přímo hopsne ze skříně - na rameno, celý udýchaný na mě civí a legračně u toho kvíká.. jako kdyby si na ní stěžoval..
Takže když nejsme doma, musí být Lilly v její voliéře, aby měl Lumpíček alespoň chvíli klidu.
Tak se jen obáváme, až na Lilly přijdou její "veverčí dny".. to aby se chudák Lumpík odstěhoval někam do hotelu..

Nicméně, jak to jen jde, chodíme s oběma do parku a do lesa. Lumpík je starý pohodář a už má vytypované své stromy, po kterých se dobře šplhá, Lilli je buď zbrklá a lítá jako pošuk a nebo "ztuhne" "zamrzne" a ani se nehne. Jak ji dám na strom, tak tam "zatuhne" a ani očkem nehne. Když ji vezmu do ruky a dám si ji zpět ze stromu na rameno, maximálně tak nadzvedne pacičku... a je zkamenělá.. To už víme, že to není "její den" tak ji dám do kapsy a nechám tam až se Lumpíček nabaží volnosti, zaleze nám do kapucy a jdeme společně domů.
Jindy, když má Lilly Den Dobrý, lítá, běhá, šplná po stromech, hrabe jako šílenec v zemi, hryže kameny, chytá brouky a člověk nemá šanci ji "chytit" s kamerou, jak je rychlá..Minulý týden ji dal Martin jen tak z legrace k nosu žížalu, co se nám plazila přes cestu... a ona jí zblajzla..
Takže Lilly by se opravdu dala nazvat jako N E V Y Z P I T A T E L N Á .

A tady připojujeme několik fotografií z procházky v Olympiaparku v Mnichově a několik videí, především video NAŠÍ ŠÍLENÉ LILLI A JEJÍHO HADÍHO OCÁSKU:

Bééézva výhled, paráda!


















Cóže, ona je tady taky Lillice??!!
...a konečně má Lumpík také pořádný veverčí huňatý ocas (oproti loňskému olínalému pahýlku
Ne ne ne, já už nechci ven, je tam zima a už toho šustivého lupení mám plné zuby.. já chci domů! Do teplíčka! Do pelíšku!


Ahoj, ahoj, neviděli jste náhodou Lumpíka? Někam mi schoval můj ořech!
Tak co cvrčku, kam půjdeme teď?




















Teda tyhle culíky, ty mě přivádějí k šílenctví.. Jak si mám asi zalézt do kapuce???
No tak jsi mě "vydloubla" z bundy no.. a stejně už běhat nebudu! Už toho mám pro dnešek dost!Ani krůček neudělám..




A JAKO VŽDY, TO NEJLEPŠÍ NA KONEC!!!
Tady natočil Martin naší Lilluchu na gauči. Ležel a baštil ovoce a ona by si tááák ráda ukousla ale jak to jen udělat, když ji její veverčí opatrnost nedovolí přijít tak blízko? A tak můžete vidět další video NAŠÍ ŠELMY BURUNDUKA SE ŠVIHAJÍCÍM OCÁSKEM ANEB "NERVNÍ LILLY":
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dAeGOn dAeGOn | Web | 5. ledna 2010 v 23:11 | Reagovat

Panebože, to je tak úžasný!
Mě to příjde jako malý roztomilý pejsek, jaké jsou veverky?
Já mám doma plšíky africký, to je něco jak malá činčila křížená s veverkou.. ale tihle jsou fakt senzační, tak krásní, čistí.. Tiše závidím..

2 DancexD DancexD | 9. ledna 2010 v 20:18 | Reagovat

Ty jsou úža! to snad není ani možný! já mám doma osmáka. To je něco jako myš akorát je to tlustší a větší než myš xD

3 LusyW LusyW | Web | 23. ledna 2010 v 18:33 | Reagovat

Působí fakt jako roztomilé štěňátko :) Jasně, že tak nevypadá, ale tím ocáskem vrtí kouzelně :)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama